Kostel jako galerie i klenotnice

Kostel jako galerie i klenotnice

„Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.“
(J 15,13)

Výzdoba chrámů slouží především k Boží oslavě: velkolepost stavby, její nákladnost a výzdoba mají ukazovat na vznešenost Boha, který je sám láskou, nejvyšším dobrem, jaké si člověk ani nedokáže představit. Chrámová výzdoba má tuto skutečnost připomínat všem, kteří do kostela vstoupí s jakýmkoliv dobrým úmyslem.

I když mnoho lidí neopomene na svých turistických toulkách navštívit i významné chrámy, aby byli v kontaktu s tím, co z nich vyzařuje, přesto tyto památky nejsou tím největším bohatstvím křesťanských církví. Křesťané mohou bez chrámů existovat. Pro církev jsou nejvzácnějšími klenoty lidé, kteří přicházejí do chrámu, aby zde vyjádřili svoji víru v Boha a odhodlání následovat jej v jeho lásce a konání dobra. Setkání v chrámu je má k tomu povzbudit a posílit. Tomuto cíli má být také podřízena výzdoba a vybavení chrámu.
 

V této kapitole budeme hledat odpovědi na tyto otázky:

Proč nejznámější umělci všech dob vytvářeli svá díla pro kostely a kláštery?

více

Křesťanské chrámy jsou místem, které slouží ke shromažďování věřících za účelem slavení bohoslužeb. Bohoslužby, zejména mše svatá, mají ústřední místo v životě křesťanů: zde prožívají církev jako společenství bratrů a sester Ježíše Krista a synů a dcer Boha Otce. Zde si připomínají a znovu prožívají nejhlubší tajemství své víry, vyznávají svoji víru a přijímají eucharistii – symbol vzájemné jednoty a díkůvzdání Bohu. To vše je pro křesťany pramenem síly a naděje, a tak není divu, že si svých chrámů váží. Tento vztah ke kostelům se projevuje i na ochotě finančně přispívat na jejich budování, rekonstrukci a provoz. Bylo tomu tak v minulosti a je tomu i dnes.

Na vnitřní výzdobě kostelů se podíleli a podílejí renomovaní umělci i lidoví řezbáři a různí řemeslníci. Až do období renesance jsou nám jména autorů uměleckých děl spíše neznámá. Nešlo o jejich slávu, ale o službu Bohu. Například malíři krásných gotických deskových oltářů jsou nazýváni podle místa svého působení (Mistr Třeboňského oltáře apod.).

Na této fotografii si můžete prohlédnout krásný gotický deskový oltář s názvem „Příbuzenstvo Ježíšovo“, který bývá k vidění v pravé lodi královéhradecké katedrály, pokud právě neprobíhá liturgická doba, která upřednostňuje jiná zobrazení:
Kostel jako galerie i klenotnice

Připomeňme si díla dvou světoznámých italských renesančních umělců, o kterých víme, že byli najímáni papeži, biskupy i šlechtickými rodinami k umělecké tvorbě pro chrámové prostory:

Michelangelo Buonarotti z Florencie: tyto jeho sochařské práce zdobí interiér baziliky sv. Petra ve Vatikánu. První z nich zobrazuje Mojžíše, starozákonního proroka, který přinesl od Boha smlouvu s Desaterem přikázání. Na druhém snímku je Pieta představující Marii, matku Ježíše, která drží jeho mrtvé tělo po snětí z kříže.
Kostel jako galerie i klenotnice

Leonardo da Vinci: světoznámý obraz Poslední večeře se nachází v Lateránské bazilice – nejstarší římské křesťanské bazilice, která byla i prvním kostelem papežů.
Kostel jako galerie i klenotnice

Navštivte také:
internetové stránky baziliky sv. Petra ve Vatikánu, na kterých je umístěn podrobný plán rozmístění jednotlivých kaplí, oltářů a dalších uměleckých děl. Prokliknutím si můžete prohlédnout jejich fotografie (angličtina): saintpetersbasilica.org/floorplan.htm.

Otázky a náměty k diskusi:
  • Víte, kdo byl Matyáš Bernard Braun a jak se jeho jméno vztahuje ke kostelům v naší zemi?
  • Jedním ze stavitelů gotických chrámů byl Petr Parléř a jeho dílna. Tento stavitel je též autorem patrně nejstarší sochy jednoho našeho významného světce, kterou můžete vidět v nejkrásnější kapli katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze. Víte, o jakou sochu se jedná?

méně

Jaký význam mají bohatě zdobené bohoslužebné nádoby a umělecké předměty?

více

Bohoslužebné nádoby, umělecké předměty a roucha užívaná při slavení mše svaté vyjadřují svým vzhledem, materiálem a zdobením význam této události. Pro křesťany je totiž slavení mše svaté středem a vrcholem jejich života z víry. Z latinského názvu „eucharistie“ můžeme vytušit, že jde o velké „díkůvzdání“ Bohu za jeho lásku, která se v dějinách lidstva projevovala mnoha různými způsoby. Vrcholem těchto dějin byla smrt a vzkříšení Ježíše Krista, a to se právě při mši svaté tzv. „zpřítomňuje“ a slaví. Není proto divu, že byla a je věnována taková péče i nádobám a dalším předmětům, které se při slavení tohoto díkuvzdání užívají.

Na snímku vidíte dva z nich:
Kalich, do kterého se při mši svaté lije víno a kapka vody na památku Kristovy smrti na kříži, který zde prolil svoji krev. Obraz této události vidíte v horní části kalicha.
Monstrance: název této nádoby je odvozen od slova „monstranre“ – „ukazovat“. Kněz nebo jím pověřený věřící ukládá do monstrance tzv. velkou hostii, která je symbolem obětovaného Ježíše. Tato hostie je pak v monstranci vystavena na oltář, aby před ní věřící mohli setrvat v tiché nebo společné modlitbě, která má ráz klanění se Bohu (tzv. adorace). Obojí je motivováno úctou, vděčností a chválou Boha, neboť čin Ježíšovy oběti měl pro lidstvo dalekosáhlý význam – ukázal mj., v čem spočívá pravá láska a jakou hodnotu má odpuštění. V období gotiky připomínaly monstrance chrám s věžemi (svaté Boží město) – viz úvodní snímek stránky. Později se vyráběly kruhové monstrance připomínající slunce (symbolizovaly Ježíše, který je dárcem života a přijde znovu na zem k poslednímu soudu z Východu). Monstrance na snímku pochází patrně z novější doby. Je zdobena nejen paprsky slunce, ale také klasy obilí. Ty jsou výmluvným symbolem jednoty: z mnoha zrn klasů vzniká jeden chléb, který je lámán a přijímán mnoha věřícími, kteří chtějí žít v lásce a konat dobro jako Ježíš.
Kostel jako galerie i klenotnice

Otázky a náměty k diskusi:
  • Zadejte do internetového vyhledávače na www.google.com heslo „monstrance“ a prohlédněte si je. Jmenujte, co mají všechny společného. Která vás zaujala a čím?
  • Vzácné bohoslužebné předměty bývá zvykem vystavovat v klenotnicích, a to při katedrálách (např. na Pražském hradě nebo v Brně, nebo také v pražské Loretě, diecézních muzeích apod.). Zjistěte, jaké další nádoby a předměty se zde vystavují.

méně

Jak jsou vyzdobeny venkovské kostely?

více

Kostely postavené na venkově zvláště v době baroka, neměly vždy bohaté šlechtické donátory. Na venkovské kostelíky se podle záznamů v kronikách skládali lidé z gruntů. Jejich výzdobu proto obstarávali místní lidoví umělci. Vedle řezbářských prací se v mnoha kostelících setkáme s několika tradičními sochami. Představme si dvě z nich a způsob jejich uctívání:

Socha Ježíšova, na které je zdůrazněno jeho srdce a rozevřená náruč, mluví sama za sebe. Byla v kostelích instalována zvláště po vyhlášení celocírkevního svátku Nejsvětějšího srdce Ježíšova v roce 1856. Ze stejné doby pochází tzv. Zjevení Panny Marie v Lurdech francouzské dívce Bernadettě Sourbiers (1858). To připomíná socha tzv. Panny Marie Lurdské. Bývá umístěna na některém ze zadních oltářů kostela nebo v samostatné tzv. lurdské jeskyňce. Dodnes jsou francouzské Lurdy poutním místem hojně navštěvovaným nemocnými lidmi. Socha v kostelích je často místem přímluvných modliteb za uzdravení těla i mezilidských vztahů.
Kostel jako galerie i klenotnice

Velké oblibě se těšily i sochy světců. Stávaly jak na sloupech kostelů jako zástupci tzv. „vítězné církve“, tj. těch, kteří již ukončili pozemskou pouť a žijí podle víry církve u Boha v nebi. Druhá ze soch stojí v blízkosti kostela. Poznáte, které osobnosti našich dějin zobrazují tyto sochy?
Kostel jako galerie i klenotnice

Otázky a náměty k diskusi:
  • Co vypovídají o víře našich předků 19. století sochy Ježíše s hořícím srdcem a socha Panny Marie Lurdské?
  • Které světce představují sochy, které stojí ve vaší obci nebo zdobí stěny či okolí vašeho kostela?

méně

Co jsou milostné sochy a obrazy?

více

Poslední otázka této stránky ve vás může vzbudit zvědavost, pokud se dostanete na některé poutní místo. Ta totiž obvykle vznikala tam, kde lidé prožili nějaké výjimečné uzdravení, k němuž došlo po přímluvné modlitbě k Panně Marii nebo některému světci. Na těchto místech se můžeme setkat s tzv. milostnými, někdy „zázračnými“ obrazy a sochami. Nejčastěji na nich bývá zobrazena Maria, Ježíšova matka, která byla lidem často bližší než Bůh, protože ten jim býval představován spíše jako spravedlivě trestající než milosrdný a odpouštějící otec.

Při uctívání křesťanských obrazů je důležité, aby nebyly uctívány předměty pro ně samé, ale aby se lidé obraceli k osobám, které představují. Současné křesťanství pak klade důraz na objevování moudrosti a poselství života světců. Na snímku si můžete prohlédnout dva takové předměty:

Vlevo je obraz Ježíše Krista – Salvátora (tj. Spasitele) z chrudimského děkanského kostela. S obrazem je spojena legenda z doby Třicetileté války, kdy byl obraz uloupen švédskými vojáky ze sbírek císaře Rudolfa. Na obraze se podle svědectví jeho tehdejších nálezců pravidelně objevovala Spasitelova krev, proto ho darovali zdejšímu kostelu, kam k němu putovali věřící a dodnes se zde koná počátkem srpna Salvátorská pouť.

Socha vpravo představuje Pannu Marii a je zhotovena podle vzoru z Kladska (za polskými hranicemi blízko Broumovska). „Domovské“ místo této sochy je v katedrále Svatého Ducha v Hradci Králové na oltáři v čele pravé boční lodi. Socha je výrazem vděčnosti a víry v přímluvnou modlitbu Matky Boží, která ochránila město i kostel před vpády nepřátel, hladem a morovými epidemiemi. Socha vznikla po Třicetileté válce z vděčnosti za osvobození města od švédských vojsk.
Kostel jako galerie i klenotnice

Otázky a náměty k diskusi:
  • Jakými touhami a nadějemi žili lidé 17. století zvláště v období Třicetileté války?
  • Jak projevovali svoji víru v pomoc Boží?

méně

PIETA * DESKOVÝ OLTÁŘ * KALICH * MONSTRANCE
SOCHAŘSKÁ VÝZDOBA VENKOVSKÝCH KOSTELŮ
MILOSTNÝ OBRAZ ČI SOCHA

 

Zpět na úvod