Symbolika kostelů

Symbolika kostelů

„A viděl jsem od Boha z nebe sestupovat svaté město, nový Jeruzalém, krásný jako nevěsta ozdobená pro svého ženicha…“
Zj 21,2

Na obrázku jsou kostely postavené ve třech různých stavebních slozích, které jsou v naší republice nejrozšířenější. Změna slohu souvisí nejen s vývojem ve stavebnictví, ale také s rostoucím poznáním Boha a vývojem tzv. spirituality – tj. prožívání vztahu mezi Bohem a člověkem. I když se vnější podoba kostelů mění, tak svým uspořádáním a vybavením mají všechny kostely mnoho společného. Všechny mají také stejný účel – sloužit ke shromáždění věřících lidí, kteří Boha chválí a vyznávají svoji víru. Tím také tento prostor „posvěcují“. Proto se kostely stavějí tak, aby vypadaly jako ono krásné svaté město, nový Jeruzalém, o němž píše autor jediné novozákonní prorocké knihy Zjevení.

V této kapitole budeme proto hledat odpovědi na tři otázky:

Co vypovídá románský kostel o člověku?

více

Románský sloh se v Evropě prosadil v 11. stol. a stavělo se v něm do poloviny 13. stol. Napodoboval římské stavby. U nás v tomto období vládli Přemyslovci, kteří spolu s dalšími knížaty zakládali románské kostely na hradištích.

Románské kostely měly buď kruhový tvar rotundy, nebo obdélníkový půdorys baziliky s polokruhovými apsidami. Významnější kostely měly velmi silné zdi z kamene. Kruhový tvar kostela se uplatnil zejména nad hroby mučedníků. V zemích, kde vlastní mučedníky neměli, si obstarávali ostatky mučedníků z jiných zemí (např. kníže Václav získal ostatek sv. Víta, sicilského mučedníka, který zemřel při pronásledování křesťanů za císaře Diokleciána v roce 303).

Původní rotunda sv. Víta, kterou nechal postavit kníže Václav, se nedochovala. Na jejím místě stojí katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Na snímku si můžete prohlédnout jinou pražskou rotundu – sv. Martina, která se nachází na Vyšehradě. Pro románskou architekturu je typický půlkruhový oblouk – symbolicky představuje nebeskou klenbu. Ten nad hlavními dveřmi pochází z pozdější doby a nese latinský nápis s touto prosbou:
Symbolika kostelů

K nejkrásnějším českým románským stavbám patří kostel sv. Jakuba v obci Jakub na Kutnohorsku (vysvěcen roku 1165).
Symbolika kostelů

Věž kostela vyjadřuje jeho nejvlastnější poslání: ukazuje cestu k Bohu, potřebu „překročit“ pozemské starosti a důvěřovat mocnému Bohu.

Symbolicky představoval románský kostel „Boží hrad mezi lidmi“, který je „nedobytný“ a poskytuje bezpečnou ochranu proti zlu. Stavitele k tomu inspirovala slova biblického žalmu:
„Hospodin zástupů je s námi, Bůh Jákobův, hrad náš nedobytný. Pojďte jen, pohleďte na Hospodinovy skutky, jak úžasné činy v zemi koná! Činí přítrž válkám až do končin země, tříští luky, láme kopí, spaluje v ohni válečné vozy. "Dost už! Uznejte, že já jsem Bůh. Budu vyvyšován mezi pronárody, vyvyšován v zemi." Hospodin zástupů je s námi, Bůh Jákobův, hrad náš nedobytný.”
Žalm 46,8-12

V portálu nad vchodem do kostela bývá umístěn tzv. tympanon (viz obrázek nahoře) obvykle se scénou Posledního soudu. Připomínal věřícím, že na konci svého života se setkají s Ježíšem Kristem a podle svého vztahu k němu budou moci vstoupit do věčného nebeského království. Vstup do kostela tedy již vyžaduje víru v Ježíše Krista a jím nabízený věčný život.

Podrobnější popis jednotlivých prvků románské architektury kostelů včetně obrázků, který je překladem z německé učebnice o křesťanství, najdete na této stránce.

Přehled románských staveb v Čechách a na Moravě a významných románských staveb v Evropských zemích včetně jejich fotografií si můžete prohlédnout ve Wikipedii.

Otázky a náměty k diskusi:
  • Co jste z uvedených informací „vyčetli“ o víře našich předků v 10. až 12. století?
  • Jaký význam měla vnější výzdoba románského kostela?

méně

Jak souvisí význačné prvky gotické katedrály se spiritualitou středověkého člověka?

více

Gotický sloh vznikl ve Francii v souvislosti se stavbami biskupských kostelů – tzv. katedrál. Od románského slohu se stavebně značně liší: stavbu již nenesou zdi, ale pilíře. Důležitou symbolickou úlohu v nich má světlo: gotická katedrála je na rozdíl od temných románských kostelů velmi prosvětlená. Světlo je jedním z hlavních symbolů Boha.

Oproti románskému „Božímu hradu“ symbolizuje katedrála „Boží město“. Je velmi prokomponovaná, takže její jednotlivé prvky spolu symbolicky souvisejí a přitom dávají výpověď o křesťanské víře jako celku: Základy katedrály symbolizovaly Starý zákon a prosvětlená okna Nový zákon. Ústřední svorník klenby symbolizoval Ježíše Krista, pilíře a oblouky apoštoly a světce, kteří církev putující (tj. ty, kteří ještě žijí) podpírají svou přímluvou. Složitou cestu ke spáse symbolizoval v některých katedrálách labyrint na podlaze (můžete si prohlédnout schéma labyrintu v katedrále v Chartres).

Tento přístup ke stavbě katedrál souvisel s tehdejší teologií. Jde o dobu, kdy napsal svou slavnou teologickou sumu Tomáš Akvinský. Tato pojednání jsou svědectvím toho, že člověk období gotiky měl potřebu vše prozkoumat, logicky promyslet a systematicky popsat. Katedrála je proto jakousi kamenným souhrnem vědění o Bohu.

Nejdůležitější událostí z tzv. dějin spásy (tj. období od počátku světa až do jeho konce) je ukřižování a vzkříšení Ježíše Krista. Proto bývá na hlavním oltáři gotické katedrály často umístěn kříž, na kterém Ježíš v Jeruzalémě trpěl. Hlavní oltář je umístěn v kněžišti (presbytáři), zpravidla na východě (symbolika Krista jako slunce, které dává život). V některých gotických kostelích najdeme také krásné deskové oltáře, které obsahují buď biblické výjevy, nebo sochy svatých (viz foto):
Symbolika kostelů

Na západním portále nad vchodem do kostela bývá naopak obraz Posledního soudu jako završení dějin, nebo je tento portál vyzdoben jako triumfální oblouk a městská vstupní brána, u které čeká Ježíš, Panna Maria a svatí, kteří zvou věřícího dále. V každém případě je tento hlavní portál mezníkem mezi časem a věčností, mezi životem v „slzavém údolí“ (tj. na zemi, kde je i strach, bolest, utrpení a smrt) a v ráji (tj. v blízkosti Boží, ve kterou křesťan doufá, ale nedokáže si ji představit). Na fotografii je ukázka tympanonu nad vchodem do kostela sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Patrně vznikl později, při rekonstrukci kostela. Zkuste rozpoznat, jak je zde znázorněn Poslední soud.
Symbolika kostelů

Andělé u vchodů a u opěrných pilířů symbolizují Boží stráž. Spolu se všem světci, jejichž sochy lze vidět na fasádách, tvoří Boží vojsko, které brání Boží město před silami zla. Toto zlo je např. na gotických chrličích zobrazeno jako démoni, skřetové apod. Věřící, který vstupoval do chrámu, měl odložit své vlastní „běsy“ venku. Lidé tehdejší doby též věřili staré pověře, že když zlí démoni uvidí vlastní podobu, prchnou, a katedrála jich zůstane ochráněna.
Symbolika kostelů

Vnitřní prostor gotických katedrál je proto hluboký a vysoký. Obvykle je členěn na tři až pět lodí.

Mezilodní arkády a gotická klenební pole hlavní lodi symbolizují cestu k oltáři. Prostor nad kněžištěm (jinými názvy chórem nebo presbytářem) je vyšší – symbolizuje vyvrcholení cesty – tj. setkání s Bohem. V katedrále Svatého Ducha v Hradci Králové jsou na stropě namalovány erby zdejších biskupů.
Symbolika kostelů

Barevné vitráže umístěné v horní části prostoru mezi pilíři září „mystickým světlem“, jak bylo úmyslem jejich autorů: pohled na ně má projasňovat prostor a povznášet člověka. Světlo propouštěné vitráží má být symbolicky svitem Boží slávy (vitráže jsou neprůhledné, ale průsvitné). Na oknech bývají obvykle zobrazováni světci – jako příklad křesťanského života i pro povzbuzení a odvahu.
Symbolika kostelů

Prohlédněte si vnitřní část gotické katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze: www.virtualtravel.cz/praha/hradcany/prazsky-hrad/katedrala-svateho-vita.html (virtuální prohlídka)

Fotografie známé gotické katedrály ve francouzském městě Chartres: www.sacred-destinations.com/france/chartres-cathedral-photos/

Otázky a náměty k diskusi:
  • Co vás zaujalo na gotických katedrálách?
  • Jak byste na základě uvedených informací charakterizovali vztah člověka gotické doby k Bohu? Co bylo pro něj důležité?

méně

Jak k člověku promlouvá barokní kostel?

více

Renesanční sloh, který vystřídal gotiku, se u nás při stavbě kostelů příliš neuplatnil. Oproti tomu barokních kostelů najdeme v naší zemi nejvyšší počet, neboť baroko spadá mj. do období, kdy byla rozčleněna církevní správa (v 17. stol. vznikla nová biskupství v Litoměřicích a v Hradci Králové, jejichž diecézní území se oddělilo od pražské arcidiecéze). Postupně se zakládáním nových farností byly též stavěny kostely.

Barokní kostel stejně jako předchozí představuje chrám jako nebeský Jeruzalém – zrcadlo nebeské slávy. Velký vliv na podobu barokních kostelů měl italský kardinál Karel Boromejský, který se zasloužil o obnovu církevního stavitelství a vydal r. 1565 směrnici o tom, jak mají takové kostely vypadat. Tuto směrnici převzala roku 1605 i pražská synoda biskupů.

Průčelí kostela mělo být zdobnější než boční stěny, nad hlavním vstupem mělo být umístěno zobrazení Panny Marie s Ježíškem, nad pravým bočním portálem podoba světce, kterému je kostel zasvěcen, a vlevo dalšího světce, jenž je ve farnosti zvláště uctíván. Na fotografii je průčelí chrámu Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi. Socha, která je vpravo od dveří představuje blahoslaveného Podivena, věrného sluhu knížete Václava, který zachránil po jeho zavraždění vzácný medailonek Panny Marie, k jehož poctě jako ochranného obrazu České země byl tento kostel později vybudován.
Symbolika kostelů

Stejně jako v předchozích dobách je prostor kostela rozdělen na loď pro věřící a na kněžiště (presbytář) pro kněze, kteří jsou „odděleni“ pro službu Bohu. Brána mezi lodí a prebystářem může být zdobena výjevy, které připomínají události, díky nimž člověk může důvěřovat v příslib věčného života s Bohem. Často zde bývá Ježíš jako Spasitel, vítězný beránek nebo andělé ohlašující jeho poslední příchod.
Symbolika kostelů

Barokní kostely jsou plné obrazů a soch. Ty mají trojí funkci:
  • „promlouvat“ k lidem, kteří neumějí číst a poučit je o biblických událostech nebo o svatosti života světců (tzv. Bible chudých);
  • připomínat památku samého Boha nebo světce, ale nemá ho ztělesňovat (patří sem i tzv. „milostné“ obrazy, které byly umístěny zpravidla v poutních kostelích);
  • zkrášlovat dům Boží.


Barokní kostely jsou vybaveny zpravidla několika oltáři. Hlavní oltář bývá velký – obvykle přes celou východní stěnu kostela. Na snímku vlevo je barokní oltář z kaple sv. Josefa v jezuitském kostele. Před ním si můžete všimnout malého oltáře – tzv. obětního stolu, který se užívá dnes. Umístění oltáře se totiž v dějinách měnilo. Nejprve se věřící scházeli kolem něj, posléze byl umístěn až na východní stěnu a věřící i kněz se obraceli čelem k němu vstříc východu, odkud byl symbolicky očekáván druhý příchod Ježíše Krista. Ve druhé polovině 20. století se katolická církev vrátila k původní antické praxi a kněz i lidé slaví bohoslužbu opět kolem oltáře.
Symbolika kostelů

Povšimněte si výzdoby obou oltářů. Na oltáři vlevo je použita tzv. iluzivní malba architektury oltáře. Sloupy se zlacenými hlavicemi nejsou z mramoru, ale jsou namalované. Oltáři dominuje oltářní obraz věnovaný sv. Josefovi – světci, kterému je kaple zasvěcena. Svatostánek je umístěn na hlavním oltáři na rozdíl od gotického kostela, kde byl zpravidla v boční stěně. Svatostánek je ozdoben křížem a vítězným beránkem – oba symboly se vztahují k velikonočním událostem – jádru křesťanské víry ve smrt a vzkříšení Ježíše Krista. Na vrcholu oltáře je holubice – symbol Ducha Svatého, v jehož duchu (tj. v lásce) má probíhat všechno dění v kostele.

Venkovský oltář kostela sv. Jana Nepomuckého je zdoben sochami, které zobrazují tohoto světce a jeho víru v Ježíše Krista, kterému chtěl zůstat věrný, proto zemřel na následky svého mučení v době panování krále Václava IV.

Barokní kostely jsou vybaveny také různým počtem bočních oltářů. Ty bývají zasvěceny buď některé události z Ježíšova života, nebo častěji světcům. Až do poloviny 20. století mohlo několik kněží sloužit bohoslužbu najednou u různých oltářů. To se týkalo zejména klášterních kostelů, kde žilo v jedné komunitě více kněží. Teprve od druhé poloviny 20. století je povolena tzv. koncelebrace – více kněží slouží u jednoho hlavního oltáře bohoslužbu a jeden z nich je tzv. hlavní předsedající. Různé barokní oltáře také později umožňovaly věřícím vybrat si ke své modlitbě místo, které jim bylo svým duchovním obsahem zvlášť blízké. Poznáte, komu ze svatých je zasvěcen oltář na této fotografii?
Symbolika kostelů

Dalším místem barokního kostela, které stojí za důkladnější prohlídku, je kazatelna. Bývá umístěna ve výšce (Ježíš učil na hoře). Může mít tvar lodi (Ježíš učil lidi z Petrovy loďky) nebo dokonce tvar velryby, která pohltila Jonáše. Z kazatelny lidé naslouchali Božímu slovu (tj. textu Bible) a jeho výkladu – tzv. kázání, které bylo proneseno v lidové řeči (jinak se užívala latina). Výzdoba kazatelny měla podpořit kazatele: často zde najdeme postavu Krista jako Dobrého pastýře nebo Spasitele. Na fotografii vpravo vidíte anděla, který vyhlašuje Poslední soud. Někdy zde bývá Mojžíš s deskami Desatera – velké smlouvy mezi Bohem a lidmi, která obsahuje přikázání, jež mají pomoci lidem žít v míru a lásce jak s Bohem, tak mezi sebou navzájem (na kazatelně vlevo jsou nahoře desky Desatera). Kazatelna je zakryta stříškou s malbou nebo soškou holubice – symbolu Ducha Svatého (učení kazatele není jeho vlastní, ale má být v souladu s Bohem). Stříška symbolizuje Boží tajemství, které je z kazatelny vykládáno. Dnes se kazatelna nepoužívá, od poloviny 20. století ji opět nahradil původní ambon, který bývá velmi jednoduchý.
Symbolika kostelů

Na krásném zážitku z liturgie se podílela i chrámová hudba. Pro období baroka jsou typické varhany. Vytvářejí výtvarný protějšek hlavního oltáře. Mohou být zdobeny soškami andělů (nebeský chór, který chválí Boha) nebo i postavami krále Davida s harfou a sv. Cecílie, patronky hudby.
Symbolika kostelů

Klenba kostela již není zdobena žebrovím, ale freskami. Mohou to být celé cykly s výjevy z Bible, ze života světců – patronů chrámu nebo v případě klášterním kostelů z dějin příslušného řádu. Na snímku je klenba barokní kaple Nejsvětější Trojice z první poloviny 18. století v jednom z podkrkonošských kostelů:
Symbolika kostelů

Otázky a náměty k diskusi:
  • Co vás zaujalo na architektuře a výzdobě barokních kostelů?
  • Všimli jste si něčeho typického ve víře člověka 17. a 18. století?

méně

Doplnění

Pro porovnání historických stylů s moderním pojetím chrámu si můžete prohlédnout chrám Svaté Rodiny ve španělském městě Barcelona (Sagrada Famiglia), který je stavěn již více než 100 let podle plánů výjimečného španělského architekta Antonia Gaudího pouze z příspěvků věřících:
virtuální prohlídka: sagradafamilia.org/en/virtual-tour

ROMÁNSKÝ KRUHOVÝ OBLOUK * TYMPANON * OLTÁŘ
PORTÁL * CHRLIČ * KLENBA * PRESBYTÁŘ * LOĎ
VITRÁŽ * VÝZNAM SOCH NA VNĚJŠÍM PRŮČELÍ CHRÁMU
FUNKCE OBRAZŮ A SOCH UVNITŘ CHRÁMU
BOČNÍ OLTÁŘE * AMBON * KAZATELNA * VARHANY
STROPNÍ FRESKA

 

Zpět na úvod