Jak pojmout téma?

Výuka

Téma smrti je třeba zpracovat velmi citlivě, ale zároveň i otevřeně. K ilustraci neviditelných skutečností
a života po smrti se mohou hodit vrcholná díla výtvarná i hudební. Je třeba zdůraznit originalitu
naší existence včetně jejího jedinečného údělu na věčnosti a vysvětlit nepřijatelnost
reinkarnace.

Výchova

Téma smrti je spolu s tématem lásky něco, co mladého člověka burcuje a provokuje,
má tedy velký výchovný potenciál. Velkým zdrojem podpory a motivace pro náš
současný život může být přiblížení svatých, andělů a osobní věčné životní perspektivy.

Základní otázky

  • 1.Smrt
  • 2.Nebe
  • 3.Andělé
  • 4.Svatí
  • 5.Ďábel
  • 6.Konec světa

Názory ke konfrontaci

Co bývá na křesťanské víře oceňováno jako sympatické
  • Lidé touží po „lásce nebeské“, po věčnosti, slávě, plnosti, definitivním spočinutí.
  • Myšlenka vyšší spravedlnosti a odplaty je hodně cool.
  • Perspektiva věčnosti dodává člověku větší důstojnost a snad i zodpovědnost
    a smysl.
  • Andělé jsou pro člověka oporou, zvláště v nejistotách a nebezpečí.
  • Myšlenka nebeské slávy je opakem pozemské rutiny, je v tom naděje.
  • Zážitky klinické smrti údajně potvrzují mnohé z toho, v co křesťané věří.
  • Je dobré pamatovat na zemřelé, zvláště o památce zesnulých zvané Dušičky.
Co bývá nesympatické a zpravidla nesprávně pochopené
  • Obava, že věčnost musí znamenat nekonečnou nudu.
  • Vyplývá napovrch strach z Boha, různé falešné představy o něm.
  • Dojem, že ďábel je rovnocenný protiklad Boha.
  • Přílišné připoutání k hmotnému světu znesnadňuje připuštění víry ve věčnost.
  • Zdá se to jako pohádka (viz čerti českých pohádek).
  • Může být zneužito pro strašení dětí a liché iluze.
  • Jakoby si měl člověk během života na zemi jen odříkat a nikoliv jej užívat, žít naplno.
  • Smrt je vždy spojena se strachem, bolestí, koncem,
    pocitem nespravedlnosti a s otázkou „proč“?

Média k ilustraci

Příběhy Songy
Tento okruh hledá odpověď na otázku, jak si křesťané představují život mimo tento náš prostor a čas. My lidé jsme se narodili jako smrtelníci a vnímáme především viditelný svět. Křesťané však věří v neviditelného Boha, který se stal viditelným v Ježíši Kristu, dal nám o sobě vědět v Bibli a umožnil nám být s ním v kontaktu již zde na zemi skrze modlitbu. Z tohoto pohledu církev není jen pozemské společenství, ale pokračuje i na věčnosti. Každý jedinec bude mít příležitost bilancovat kvalitu svého života a podle toho přijmout svůj věčný úděl. Tento nám dobře známý svět jednoho dne zanikne a Bůh se postará o něco zcela nového a báječného.